Tuto knihu jsem četl, protože mě uchvátila autorova předešlá kniha Homo sapiens. Moje závislost po datech (informacích) začala knihou A short history of nearly everything, umocnila ji kniha Homo Sapiens, a tak jsem nemohl odolat dalšímu návalu informací, ale tentokrát o budoucnosti.
Co se stane s liberalismem? Co se stane s penězi? Co s námi udělá AI? Jak nás ovlivní nesmrtelnost? Staneme se kombinací stroje a člověka? Zahubí nás Homo deus? Co to vlastně je? Je Dataismus nová éra civilizace?
Opět mnoho otázek, na které mi kniha dala perspektivu, u toho však vzbudila ještě více otázek. Dle knihy na mnoho z otázek příjdu, jelikož předpovědi v knize se budou odehrávat v příštích 30-60 let. Mezi tím by se průměrná délka života měla minimálně zdvojnásobit. Kniha také odhaduje, že do 50-100 let objevíme způsob jak se stát nesmrtelnými. A to buď díky genetickému inženýrství či technickému pokroku, kdy budeme moci přehrát vědomí do virtuálního prostředí či počítače. Co to udělá s náboženstvím? Co to udělá s cenou života? Do teď všichni počítáme se smrtí, ale co když to nebude tak nevyhnutelné? Začneme se bát o svůj život více? Je velmi pravděpodobné, že v takové situaci, bychom zůstali v nějakém bezpečném úkritu a externí prožitky bychom zažívali pouze virtuálně. Přecijenom s čipem v hlavě bychom mohli zažívat nekonečnou euforii, žádný smutek a to vše bez jakéhokoliv nebezpečí. To velmi nebezpečně připomíná Metrix. Na druhou stranu proč ne. Mohli bychom žít věčně a zažít cokoliv bychom si přáli bezpečně. Zrovna nedávno Zuckerberk oznámil svůj Metaverse. Je možné, že se tam přesídlíme? Bude nás takový život bavit? Kdo bude odpovědný za všechna data a kdo je bude mít k dispozici? Zkrze historii platí, že kdo má více dat (informací) má větší moc. Jenže kdo bude data vlastnit ve světě virtuálním? To nás dostává do Dataismu.
Dataismus je nová éra naší civilizace. Vlastně k tomu směřujeme už od začátku věků. Lidstvo tvoří stále větší skupiny lidí od 10 člených skupin v kmenu do mnoha milionových měst. Pokaždé se tak vyvijíme od malého přenosu dat k většímu přenosu dat. Nejvýznamější revoluce v tomto směru byli zemědělská revoluce, která dovolila více lidem být na jednom místě, průmyslová revoluce, která pomohla rychlejší přepravě informací a nakonec internetová revoluce, která umožňuje přenos dat až rychlostí světla. Kam tohle směřuje? Dosavadní fyzika to sice nedokáže ještě zcela vysvětlit, kromě neověřených teorií, ale můžeme překročit rychlost světla ve výmněně informací díky quantovému enteglament. Kvantový počítač je už na světě, jen ho neumíme ovládat, což je záležitost nekolika desítek let. Do té doby jsou jediným nástrojem svobody kryptoměny. Kryptoměny jsou další revolucí, jelikož poprvé v historii světa je nemožné něco zfalšovat. Proto mají takovou cenu. Bitcoin může znamenat svobodu, proto se mnoha vládám tento nástroj nelíbí a proto jeden už dnes stojí kolem 60 000 dolarů. Ve virtuálním světě, kde si kdokoliv může vymyslet cokoliv, přináší kryptoměny možnost spravedlivého platidla a zároveň ověření čehokoliv, dokumentů, vlastnictví atd. Ale zpět k dataismu. Virtuální prostředí nám umožní častem komunikovat napříč prostorem bez časové prodlevy, bude tak možno komunikovat s kýmkoliv, kdekoliv. Je to snad peek dataismu? Je tohle nástroj, který nám umožní být vesmírnou civilizací? Na tohle vše si budeme muset počkat, ale třeba ne tak dlouho.
