Důvod přečtení:
Tahle kniha mi byla doporučena, jako pomoc s nastavením priorit. To by se mi hodilo z důvodu příliš naplněného plánu práce, který jsem neměl šanci nijak splnit. Do knihy jsem šel ale silně kriticky, protože nepovažuji Stephen Covey, za nějak dobrého autora, který by měl hodně co nabídnout.
Know-how knihy:
Autor rozděluje princip nastavení priorit na hodiny a kompas. Hodiny poukazují na závazky, cíle, aktivity, schůzky, rozvrhy, přičemž kompas poukazuje na vize, mise, hodnoty, principy, svědomí a směr.
Dál popisuje tři generace time managementu. První jsou upomínky, ty se pouze zapisují, nebo odškrtávají na checklistech. Druhá jsou plány a přípravy, ty se zapisují do kalendáře, nebo knihy schůzek. Třetí jsou plány, prioritizace a kontrola. Podle autora je ale potřeba přejít na čtvrtou generaci time managementu, kterou popisuje na klasické Eisenhowerově matici rozhodování. Měli bychom se držet tedy v druhém kvadrantu, kde jsou úkoly které nespěchají, ale jsou důležité.
Narozdíl od většiny autorů, které znám, tak nevychází z Maslowovi pyramidy potřeb, ale obdobné teorie potřeb. Ta postupuje následovně: žít - milovat - učit se - zanechat odkaz.
Dále je podle autora dobré plánovat ne na den, ale alespoň na týden. To samo o sobě by mělo pomoct plány přiblížit směru své vize a mise. Stejně důležité je si zvědomit své sociální role v práci, rodině, mezi přáteli. Ty role bychom měli držet ve vzájemné rovnováze, protože úspěch v jedné nemusí vynahradit neúspěch v druhé. Balance leads to abundance.
Praxe:
všechny zmíněné metody jsem již vyzkoušel před přečtením knihy a některé používám delší dobu. A co se týče zdlouhavého popisu nastavení mysli, tak podobně již nastavený jsem. V knize jsem tedy nenašel nic nového, co bych mohl převést do praxe.
.jpeg)
.jpg)