Faktomluva


0 b.

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 13.10.2021

Faktomluva   Hans Rosling

Faktomluva

Hans Rosling

 

Proč jsem si knihu vybrala?


Kniha faktomluvy mě zaujala na základě přečtených esejích v esejbance a dobrých ohlasech. Jak u sebe, tak u svého okolí si všímám, že dost často komunikujeme na základě domněnek. To má za výsledek předávání chybných informací a vytváření dalších a dalších domněnek.


O knize

 

Autor knihy Hans Rosling knihu napsal z důvodu globální nevědomosti. Autor si neklade za cíl, abychom měli přehled o všech zeměpisných, historických a biologických údajích na světě. Klade si za cíl to, abychom komunikovali na základě ověřených faktů a abychom si svá tvrzení ověřovali pomocí věrohodných zdrojů. Dobrým a stále aktuálním příkladem je třeba politika – na internetu koluje spousta fake news s různými politiky za účelem pošpinit jejich jméno. Kdo z nás si ale tyto nepravdivé informace ověří? Poté se mezi lidmi jen šíří pomluvy, aniž by měl kdokoliv ověřeno, kde je vlastně pravda.


Myšlenky, které mě zaujaly


Faktomluva znamená:

·     všimnout si, když zpráva hovoří o propastných rozdílech.

Chcete – li kontrolovat instinkt propasti, hledejte většinu.

·     všimnout si, že dostáváme negativní zprávu

·     všimnout si, že nějaký údaj sám o sobě vypadá působivě


·     Pozor na porovnávání průměru

·     Pozor na porovnávání extrému

·     Pohled z vrcholu – při pohledu shora dochází ke zkreslení pohledu. Vše vypadá stejně malé, i když ve skutečnosti není.


Strach bývá často používán jako upoutání k nepravdivé informaci. Je potřeba si uvědomit, že tato věc nutně neznamená riziko nebezpečí. Chceme – li kontrolovat instinkt strachu, kalkulujme rizika.

 svět vypadá hrozivější, než ve skutečnosti je, protože veškeré informace podléhají selekci

před tím, než s někým jednáme, měli bychom se uklidnit. Pokud nás ovládá strach a frustrace, jednáme v afektu a jinak, než bychom jednali za běžných okolností.


Autor se v knize také zmiňuje o instinktu zkreslení velikosti, který ukazuje na jednotlivých příkladech. Zaujal mě příklad s prasečí chřipkou, která v určitých případech připomíná koronavirovou pandemii (a rozhodně tím nechci covid situaci zlehčovat, pouze chci poukázat na nepřiměřené zveličování událostí). V knize autor zmiňuje, že když prasečí chřipka vypukla v médiích, bylo v prvních dvou týdnech 31 úmrtí. Vyhledávač Google o tomto tématu našel 253 422 článků, což je 8 176 článku na jedno úmrtí. Co pak tato informace způsobí? Paniku a strach. Mnoho novinářů své články zveličuje, aby se dostaly k co největšímu množství lidí a aby je lidé četli. Přitom v době, kdy prasečí chřipka řádila, zde byla také tuberkulóza, na kterou ve stejném časovém úseku zemřelo jednou tolik lidí.


Pokud se chceme řídit pravidly faktomluvy, je důležité si uvědomit, když nějaký údaj vypadá na rozdíl od ostatních údajů působivě (příliš vysoký nebo naopak příliš nízký). Je proto zapotřebí dávat údaje do správných proporcí. Jak na to?


·     Porovnávejte

·     Řiďte se pravidlem 80/20

·     Dělte – získávejte poměrné údaje


Co je taktéž důležitým bodem, který je v knize zmíněn, je to, že mnoho záležitostí, jako je třeba kultura, náboženství vypadá jako neměnné jen kvůli tomu, že změny probíhají velmi pomalu. Může se nám tedy zdát, že veškeré naše úsilí ke změnám nikam nevede a že snažit se o změnu je ztráta času. Zkuste se ale svými prarodiči pobavit o vašem pohledu na svět a o vašich hodnotách. Zjistíte tak, že mezi generačními názory jsou obrovské rozdíly a že za tento časový úsek došlo k obrovské změně ve světě. Pamatujte, že pomalá změna je také změna. Nezapomínejte ani na neustálé aktualizování svých vědomostí a neustále si všímejte kulturních změn.


Rozumná míra strachu


Co se týče strachu, v knize mě zaujala kapitola spojená s globálním oteplováním a kampaním, které na ně upozorňují a zároveň v nich cílí na lidský strach. Autor, zde zmiňuje, že klimatičtí aktivisté se velmi často ohání poznámkou, že na důležitost tématu klimatické lze upozornit strachem. Autor však oponuje tím, že pokud budeme příliš často volat o pomoc, vystavíme se tak riziku, že nám později už nikdo neuvěří. Riskujeme ztrátu důvěryhodnosti a pověsti seriózních klimatologů.


Závěr

 

Kniha byla zajímavá a propojená se spoustou příkladů, které nám ukázaly, že je lidstvo velmi často založeno na domněnkách, které si vytváří. Pomohlo mi to trochu otevřít oči v názorech, které si na svět vytvářím a mnohem víc si ověřuji fakta. Pokud máte podobný problém, určitě se na knížku mrkněte a přečtěte si jí.



Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (0):



Nejnovější eseje:

Kategorie: Učení

Body: 0

24.10.2021

Kategorie: Jiné

Body: 0

24.10.2021

Kategorie: Jiné

Body: 0

24.10.2021

Kategorie: Učení

Body: 0

Kategorie: Jiné

Body: 0

24.10.2021

Kategorie: Vedení

Body: 0

24.10.2021

Sleduj nás na sociálních sítích: