Cesta pokojného bojovníka


1 bod

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 30.11.2021

Cesta pokojného bojovníka   Dan Millman

Tuto knihu jsem si vybral pro odlehčení od těžších knížek, zároveň jsem na ni dostal doporučení od švagra.

V čem vzpočívá cesta pokojného bojovníka?

Trochu mi to připomíná knihu Moc přítomného okamžiku. Je to jako neustálá meditace, něco jako bychom žili stále v přítomném okamžiku a ničím bychom se nenechali vyhodit z míry. Co se má stát se stane. Spojuje se mi to s mnoha knihami, myslím, že i v tomto případě jde pocit participace, neboli součást celku. Jde o to vnímat, že nejsem pouze nějaký jedinec, jsem součástí vesmíru z něhož jsem složen a v něj se opět rozpadnu. Při skutečném chápání celku nám je jedno nějaké já. Víme, že v podstatě na ničem nezáleží. Jak se ale do toho stavu dostat?

Prvním krokem je dle mě smířit se se smrtí. Může přijít kdykoliv, ale mnoho lidí si to neuvědomuje. Zapomínají tak žít. Myslí si, že smrt je někde v dáli a že pravý život nastane až v důchodu. Ztratí tak nejlepší roky svého života otročením v práci, kde vydělávají pro někoho jiného. Když si uvědomí, že smrt je za dveřmi, často je velmi pozdě a nedá se s tím nic dělat. Žít máme právě teď v tomto okamžiku a žít tak každý další moment. To znamená být si vědomí sebe sama a svého okolí takového jaké skutečně je.

Znát sebe sama znamená vnímat co se v nás děje a identifikovat co to znamená. Vnímat každý sval, každý orgán, každou emoci i každou myšlenku. Není to vůbec jednoduché být stále soustředěný na přítomnost a neutéct do světa nevědomí. Můžeme se tam pouze dostat neustálým zkoušením. Dobrý start je začít meditovat po kručcích, až budeme zvládat udržet pozornost bez problémů, můžeme postupně implementovat vědomí do našich čiností. To si spojuji s Taoismem, je to něco jako jít s proudem řeky, kdy řeka představuje náš život. Nedává smysl plavat proti proudu, stejně to dlouho nevydržíme a nakonec skončíme v moři, tak proč se stresovat a snažit se ovládat situaci. Jsou věci co nezvládneme ovlivnit a s tím se musíme smířít, plout s proudem. Nesmutnit nad smrtí ani neštěstím, musíme jít dál, žít dál jak nejlépe dokážeme.

Tato filozofie se často těžko chápe díky našemu stresujícímu okolí, které nás ochočilo k nepřítomnosti a šílenství. Ten kdo pochopí se totiž zdá být šílený pro nechápavé. S cestou bojovníka, s taoismem, s mocí přítomného okamžiku přichází opravdová svoboda, kterou nám nemůže nikdo vzít.

Myslím si že chápu o co jde, jen mám problém tak jednat. Se smrtí jsem dávno smýřený, ale být vědomý nezvládám stále. Často chci výsledky hned, a tak se snažím být přítomný stále. Proto to je pro mě velké sousto a časem to přestanu aplikovat. Můj návyk meditace jsem také přerušil a špatně se k němu vracím. Aplikoval jsem ji náhodně, když jsem si našel čas a případně obětoval spánek. To ale nefunguje. Je třeba si vypěstovat ranní návyk abych na něj mohl vázat další návyky jako běhání, čtení, otužování atd.




Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (0):



Nejnovější eseje:

Kategorie: Učení

Body: 0

Kategorie: Společnost

Body: 3

28.03.2024

Kategorie: Inovace

Body: 3

28.03.2024

Kategorie: Inovace

Body: 2

28.03.2024

Kategorie: Jiné

Body: 3

28.03.2024

Kategorie: Marketing

Body: 3

28.03.2024

Sleduj nás na sociálních sítích: