Anarchokapitalismus
Urza Martin
Osnova
Proč jsem si knihu vybral?
Důvod je poněkud složitější a tak se pokusím vysvětlit osobní kontext. Již před přečtením této knihy jsem se považoval za Anarchokapitalistu. Tento myšlenkový směr mi byl blízký ve všech konkrétních případech. Co mi ale dělalo problém, bylo propojovat ty konkrétní případy do jednoho komplexního celku. Přišlo mi toto propojení ale velmi zásadní, protože například při debatách s lidmi, kteří o této tématice nevědí nic, nebo málo, se mi často stávalo, že jsem se zasekl na jednom argumentu a nebyl jsem schopen dalšího. Proto jsem se rozhodl v rámci svého seberozvoje přečíst tuto knihu do které jsem právě vkládal důvěru, že tento problém vyřeší. Dalším důvodem bylo, že jsem považoval svou prezentaci tohoto myšlenkového směru ostatním lidem za nekompletní a přišel jsem si nedostatečně kompetentní, bez přečtení knihy od nejvýznamnějšího nynějšího popularizátora těchto myšlenek. Abych důvod více vztáhnul k mé práci v Tiimiakatemia Prague, tak chci zmínit ještě jeden důvod. Tím je seberozvoj v rámci mé osobní vize, která velkým podílem zahrnuje tyto myšlenky.
Dovednost, kterou jsem si tedy chtěl vytvořit, bylo následování osobní vize v kompletním, komplexním pojetí. K tomu mi měla kniha poskytnout znalosti v tématech, které zmíním níže.
O čem kniha je?
Kniha je pro každého kdo se alespoň trochu zajímá o ekonomii. Nabízí alternativní pohled rakouské ekonomické školy na lidské jednání. Rakouská škola je založena především na logice a zabývá se především důvody omezení moci států a případně zda jsou vůbec jako systém potřeba. Myslím, že i člověk, který plně nesouhlasí s těmito myšlenkami si v knize najde spojitosti o kterých ani netušil. Jedinou nevýhodou je podle mě náročnost knihy, protože obsahuje hodně myšlenek, které jsou opravdu hluboké a musí se nad nimi přemýšlet logicky a z různých pohledů, tak aby vám kniha dávala kompletní smysl. Obsahuje myšlenky filozofické, morální, právní, čistě logické, ekonomické atp.
Umístil bych ji do kategorie seberozvoje v tématice lidského jednání.
Jaké myšlenky se mi v knize líbily a mohu je využít v praxi?
Ekonomická kalkulace - proces jakým lidé na trhu volí způsob zlepšení jejich života téměř neustále v menších jednotkách než je sekunda. Jednoduše řečeno pokud si člověk zakoupí nějaký produkt, či službu, tak dá jasnou zpětnou vazbu společnosti, která mu ho/ji nabídla. Sdělí jí velikost a směr svých potřeb, což je v podstatě nejdůležitější informace, kterou firma může získat. Například pokud zákazníci upřednostní raději dražší a výkonnější telefon před levnějším a slabším, tak se firma vyrábějící telefony může zaměřit jen na ně a neplýtvat drahocennými zdroji na něco po čem není poptávka.
Co se stane, pokud přestane existovat ekonomická kalkulace? To ani není potřeba si představovat, stačí když se podíváte na cokoliv financovaného státem z veřejných peněz. Nejjednodušším příkladem je podle mě vzpomenout si na český socialismus, kde se neustále řešily nedostatky různého zboží (například zátek ke kečupu, nebo třeba hygienických potřeb). Naopak kde je krásně vidět efektivita tohoto tržního mechanismu je nedávný nedostatek respirátorů. Projevilo se to tak, že lidé byli ochotni zaplatit poměrně velké částky byť za jeden respirátor. V zápětí si této silné potřeby všimly společnosti, které viděli v této situaci potenciální zisk. Začali tudíž vyrábět více respirátorů a dodávat je na místa s touto silnou poptávkou za nižší ceny jakožto jejich konkurenční výhodu. Když toto udělalo několik firem, tak cena respirátorů klesla na minimální částky díky konkurenčnímu boji.
Vzácné zdroje, poptávka a peníze - uvědomění si toho, co všechno vlastně je vzácný zdroj a následující uvědomění si toho, že poptávka vyhodnotí vzácnost zdroje penězi, je podle mě jedno z nejdůležitějších uvědomění v hlubokém pohledu na podnikání. Vzácným zdrojem je vše čeho je omezené množství a to jak například nerosty, produkty, tak i například čas, lidi a spousta dalších. Pokud tedy chce člověk tento omezený zdroj, tak síla jeho poptávky a množství toho zdroje určí cenu, za jakou je schopen ji získat. Je to velmi logické propojení poptávky a nabídky, bez kterého se podle mě člověk není schopen pohybovat skutečně ziskově na trhu. Tím myslím tak, aby jen nevyměňoval například svůj čas za jídlo pomocí peněz, ale byl schopen získat vždy více než musel vložit.
Princip neagrese - jedná se o v základě jednoduchý morální princip. Definuje co lidé konsensuálně vidí jako důležité dodržovat, protože by se jim bez toho obtížně žilo, pracovalo atd.
V knize Urza sepsal jak by mohlo vypadat právo založené na principu neagrese takto:
• Nikdo by neměl mít právo iniciovat proti ostatním násilí.
• Každý by měl mít právo nebýt ostatními okrádán.
• Právo by mělo platit pro všechny stejně.
• Zákon by měl být jasný a srozumitelný; ostatně mají-li podle něj všichni žít, měli by mu rozumět a nosit jej v hlavě.
Přestože je toto vyjádření velmi krátké, tak se v něm dá naleznout hluboká myšlenka v podstatě všeho s čím lidé obecně nesouhlasí.
Tak například první bod zahrnuje téměř veškeré klasické kriminální činy v jedné krátké větě.
Druhý bod poukazuje v podstatě na právo vlastnictví, které se dá vztáhnout úplně ke všemu co se dá vlastnit, včetně těla člověka samotného.
A zbylé dvě věty poukazují na morální zásady práva samotného.
Zodpovědnost a svoboda - Bez plné zodpovědnosti nemůže být úplná svoboda a zároveň bez úplné svobody nemůže existovat plná zodpovědnost. Takový je podle mě vyjádřený vztah mezi těmito hodnotami. V tu chvíli kdy chápe člověk tuto spojitost, tak ji může pozorovat v běžném životě. Například zaměstnanec sekýrovaný neustálými omezeními a přikázáními, které omezují jeho svobodu spíše nepřijme zodpovědnost za svou práci a výsledky jeho práce budou podle toho vypadat. Když na druhou stranu má zaměstnanec úplnou svobodu za svou práci, tak se spíše může stát, že se ujme zodpovědnosti za něco co dává smysl jemu, což ale nemusí nutně být něco co se shoduje s postupem společnosti. Z toho vyplývá například to, že pravé umění zaměstnání lidí spočívá ve vybalancování svobody, zodpovědnosti a nesvobody, nezodpovědnosti. Tento princip lze pozorovat i jinde, například při vládních restrikcích, v rodině u dětí atd.
Školství - Hlavní myšlenkou tohoto tématu je v knize podle mě konkurenceschopnost. Proč zrovna ta? Protože pokud školství nefunguje na volném trhu, pak není schopné například ekonomické kalkulace zmíněné výše, což zapříčiňuje ztráty různých zdrojů. Nebo zbavuje rodiče zodpovědnosti za své děti, což nejenže ubírá rodičům svobody, ale zároveň to odcizuje rodiče od dětí. Dále pak poukazuje na problém indoktrinace dětí ve školách. V tu chvíli kdy je školství centrálně ovládano, pak je prostě příliš jednoduché vkládat do školních osnov to co se hodí centrálnímu plánovači. Nyní lze pozorovat jak se děti učí poslouchat, mlčet a být “vzornými občany”. To samo o sobě pak odebírá zodpovědnost lidem od jejich jednání, což zapříčiňuje ubírání jejich svobod.
Ekologie a morálka - toto je téma u kterého jsem se před přečtením této knihy nejvíce zásekával. V knize jsem měl ale úplně jednoduchý a logický aha moment, který mi vysvětlil v podstatě vše v tomto tématu. Téma zní přesně; jak by fungovala ekologie na volném trhu? První co jsem si v knize byl schopen uvědomit je to, že ekologie je jednoduše člověkem vytvořená myšlenka a v podstatě nic víc. Člověk se z nějakého důvodu rozhodl začít chránit ekosystém naší planety. Někdo se proto rozhodl, kvůli kráse přírody, někdo kvůli nedostatku vzácných zdrojů z přírody. Není ve výsledku důležité proč se to lidstvo rozhodlo řešit, ale to že začalo vytvořilo poptávku po ekologii. No a když máme poptávku, tak už je za tím logika velmi jednoduchá, protože přirozeně vznikne nabídka, která bude zajišťovat to co zrovna bude ubývat lidem aniž by chtěli.
Co a jak jsem reálně využil v praxi?
Knihu jsem začal číst před víc jak rokem a měl jsem tudíž spoustu šancí pozorovat tyto myšlenky v praxi, ale zároveň jsem byl schopen přemýšlet racionálně v situacích, ve kterých bych si předtím nebyl jistý. Uvedu zde pár příkladů, kde jsem využil znalosti z knihy a na nich vybudovanou dovednost vnímání komplexnosti mé vize v praxi.
Za prvé jsem byl schopen kvalitnější diskuse na ekonomická témata. Byl jsem schopen vysvětlovat hlubší mínění některých pojmů aniž bych si sám vytvořil “argumentační past” ve které bych se zasekl a nebyl schopen přednést další argumenty.
Toto jsem si vyzkoušel například v komentářích na sociálních sítích, kde se dovednost takovéto argumentace velmi dobře trénovala. To jsem dělal cíleně, dokud se mi nepřestalo stávat již zmíněné argumentační zasekávání. Poté jsem byl schopen vysvětlit některé myšlenky i lidem v týmu v Tiimi, kde se mi povedlo lehce rozšířit zájem o tuto tématiku. To samo o sobě následuje moji osobní vizi a silněji mě to spojilo s některými členy týmu. U tohoto bodu zatím pozoruji pouze pozitivní výsledky.
Za druhé jsem si byl schopen ucelit svoji osobní vizi a utvrdit se v ní, což mi ujasnilo můj směr i v Tiimi. Jsem nyní mnohem jistější v rozhodování jakých projektů se chci účastnit a jakých ne. Dále jsem schopen si logicky odvodit zda projekt má tržní potenciál a popřípadě si zhruba zjistit jak velký.
Na základě toho jsem se více projektově specializoval, vybral si projekt který mi tržně dává smysl a ostatní odmítl. To se mi zatím osvědčilo a osvědčuje. Projekt mě více naplňuje a jsem schopen se mu více věnovat, což se odráží na kvalitě mé práce v rámci toho projektu. U tohoto pociťuji jeden negativní jev a to, že odmítání některých projektů a činností mě stojí důvěru a silnější vztahy s některými lidmi. Zatím ale podle mě převyšují pozitiva nad negativy a tudíž jsem spokojenější než před tím.
Třetí posun, který jsem díky knize zaznamenal bylo to, že jsem získal nové směry ve kterých můžu rozšiřovat poznání myšlenek pro mě absolutně zásadních. Přečetl jsem knihy autorů na které se kniha odkazuje a ze kterých vychází. To samo o sobě mě utvrdilo v pravdivosti a kvalitě této knihy a navíc mě to vedlo k poznání těchto velmi zajímavých autorů, kterých práci mám v plánu nadále studovat.
Dalším malým a nevýznamným výsledkem je podle mě moje úspěšné zvládnutí zkoušky z Ekonomie, protože byť se jednalo o keynesiánskou ekonomii, kterou spíše neuznávám, tak některé prvky jsou stejné, což mi pomohlo se více orientovat v zadaném testu. Tento výsledek nebyl plánovaný, ale hodilo se mi, že jsem pro úspěšné zvládnutí tohoto testu nemusel věnovat žádný čas. Mohl jsem se tudíž o něco víc věnovat projektu. Ve kterém jsem stihl v tomto čase vybudovat základní e-shop.
Kde získat knihu?
Pokud jsem tě přesvědčil a chceš si knihu přečíst, tak se dá koupit tady:
No a pokud nemáš zájem podpořit autora, ale přečíst si to přesto chceš, tak tady je ebook zdarma:
https://www.mises.cz/literatura/anarchokapitalismus-69.aspx
Další autoři, kteří mě díky této knize zaujali:
Ludwig von Mises
Murray N. Rothbard
Frédéric Bastiat
Friedrich A. von Hayek
