Action learning


3 body

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 04.04.2021

Action learning   Michael J. Marquardt

 

Proč jsem si knihu vybral?

Dílo mi doporučila Jana Švecová, má koučka, na mé learning cell zvané Dialog2. Předpokládá, že by nám mohl Action learning (dále jen AL) pomoct dostat se přes druhé pole konverzace do třetího pole dle dialogu. Navíc jsem se dne 9.3. účastnil crossfetilizace v týmu Aconditor, kde společně probírali tuto knihu. Teorie, kterou jsem od týmu pochytil, mě zaujala, a tak kniha dostala mou pozornost. Má další motivace je prohloubení znalostí dialogu a konverzace jako takové. Dialog se nám zatím nedaří používat v mém týmu Tiimeri ani v komunitě, a tak by AL mohl být velmi nápomocný nástroj, jak řešit výzvy, které nás čekají.

 

Kniha je pro všechny, kteří chtějí změnit problém ve výzvu. Tento pohled, že problémy neexistují, jsou to pouze výzvy, se snažíme integrovat pod kůži každého člena Tiimi komunity.

 

Co je AL?

·        nástroj pro řešení zásadních a složitých problémů v organizacích

·        nástroj co vychovává úspěšné lídry, týmy a organizace

·        pomáhá k vytváření nových produktů a služeb, ušetřit, zvyšovat kvalitu produktů a služeb a zlepšovat kulturu organizace

·        má schopnost budovat skvělé týmy, lídry i organizace.

 

Základní pravidla pro fungování AL:

Naprosto esenciální pro AL je reflexní dotazování a průběžné učení se.

 

1.pravidlo: prohlášení musí předcházet otázka

Neustálá prohlášení a úsudky brání skutečnému naslouchání a hloubavému vyšetřování. Je to jako teorie dialogu. Další prohlášení rozmíchávají chaos ekologie myšlení a pak už není prostor pro centrické myšlení. Toto pravilo není pouze pro dialog a AL, ale je velmi důležité i pro život, protože nám to může usnadnit už tak chaotickou konverzaci s okolím. Spojuji si to i s dalšími frázemi jako je „Nejdřív pochop, až poté můžeš být pochopen.“ 

 

2.pravilo: Kouč má možnost zasáhnout, aby zlepšil výkon a učení skupiny

Kouč (v dialogu říkáme facilitátor) se nezapojuje do řešení problému, místo toho věnuje pozornost příležitostem k učení, a tak poté otázkuje skupinu, aby jim udal směr a tempo.

 

Složky AL:

 

Problém:

Problémem by měla být důležitá věc, která ovlivňuje určitým způsobem všechny účastníky. Situace by zároveň měla zapříčinit učení a získávání nových dovedností. Problém by měl být srozumitelně artikulován, ale pokud se to nepodaří, stále přijdou na řadu správné otázky, které situaci vyjasní všem.

 

Opět se mi to velmi spojuje s dialogem. Pokud situace ovlivňuje všechny účastníky, vzniká tlak a energie potřebná pro stabilní kontejner konverzace.

 

Autor doporučuje 4 kroky pro řešení problému:

 


  1. pochopení a přerámování problému
  2. stanovení cíle a kontext cíle
  3. kultivace a prověření strategií 
  4. uskutečnění akce a reflexe na ní

 

Skupina:

Optimální počet členů by měl být 4-8. Ideálně by členové měli mít rozdílné odbornosti pro podpoření komplexnosti perspektiv. Skupina by měla zahrnovat člena, který chápe problém do hloubky. Skupina by měla mít možnost něco změnit, aby jednání nebylo bezpředmětné. Je vhodné mít ve skupině vždy osobu, co má zkušenosti s AL.

 

Efektivní skupina pro AL by měla mít společný závazek řešit problém, závazek rozvíjet společný účel, odvahu klást těžké otázky, respekt a podporu, ochotu se učit a měla by být oproštěna od chtíče jedinců dosáhnout vlastního úspěchu.

 

Další aspekt z teorie dialogu. Pro stabilní kontejner konverzace je nutné, aby existovala možnost záležitost řešit. Ale na druhou stranu je zde velký rozdíl. V dialogu je shora neomezený počet členů a doporučený minimální počet je 20 lidí. Ale to je díky rozdílnému použití těchto dvou mocných nástrojů.

 

„My nevidíme věci tak jak jsou, vidíme je tak, jací jsme my.“ – Talmud

 

Otázky:

Tak jako v dialogu jsou důležité otázky, tak i v AL jsou otázky základním kamenem správného a efektivního řešení. Jak už věděli i staří Řekové, není důležité mít odpovědi, ale správné otázky. Otázky nám pomáhají dívat se na věci z jiných úhlů pohledu a pochopit tak lépe danou záležitost či situaci. Otázky nám pomáhají se hýbat v konverzaci efektivněji a nutí účastníky přemýšlet hlouběji. To podporuje systémové myšlení, což je jedna z pěti disciplín učící se organizace. Dotazování nás posouvá do intimnějších sfér vztahů, protože hlouběji nasloucháme, a tak lépe poznáváme další členy skupiny. Těmito a mnoha dalšími způsoby nás otázky obohacují a učí. Takto můžeme v každé situaci poznat celého „slona.“ Prvotním úkolem otázkování je nalezení přesné příčiny problému.

 

„Důležité je nepřestat se ptát“ – Albert Einstein

 

K citátu bych ještě přidal slovo „správně“, neboli důležité je se nepřestat správně ptát. Jak bylo zmíněné v dialogu, pouze 20 % otázek jsou skutečné otázky. Ostatní jsou jen skrytá prohlášení, nebo maskované útoky, či manipulace. Správné otázky nás nutí rozšířit vlastní obzor, zamyslet se a podporují reflexi.

 

AL mě obohatilo o pojmenování konkrétních druhů otázek, a to se mi v dialogu bude velmi hodit.

 

Akce:

Akce zahrnuje už konkrétní kroky, či cíle. Autor doporučuje používání pro formulaci SMART cíle. Zde probíhá aplikování teorie do praxe a získáváme tak pak reflexi na celý proces. To je další esenciální prvek pro efektivní růst a učení. Dá se říct, že akce už je jen taková třešnička na dortu za odvedenou předešlou práci. Zde se láme chleba a vždy odcházíme po akci obohacení, ať už byla akce úspěšná, či nikoliv.

 

V Tiimi používáme motorolu, která se zde velmi hodí. Zhodnotíme si tak vstupní parametry, průběh i výsledek, a tak akce bude vždy obohacující.

 

Učení:

Učení prolíná celý proces AL. Tak jako v dialogu se učí všichni účastníci od sebe navzájem hlubokým nasloucháním a otázkováním. Jako záruka učení by měl být přítomný na sezení kouč, který věnuje vzdělání pozornost skrze celý proces. Klasická konverzace a jednání, na které jsme v běžném životě zvyklí, nepodněcuje samovolné učení, ale se správným kufrem plným mocných nástrojů jako je AL a dialog se můžeme učit v každé konverzaci s kýmkoliv. Učení je umocněno, pokud je problém naléhavý, pokud všichni členové jsou si vědomí své odpovědnosti za učení a když učení zasahuje do hloubky duše každého jedince. Nejdůležitější pro učení je opět následná reflexe. Proto je důležité naučit naši komunitu přirozeně reflektovat za pochodu.

 

Kouč:

Kouč udává směr skupině, aby neminuli, co se mohli naučit. Kouč pokládá pravé otázky, které zpomalují tempo konverzace, aby byl prostor pro centrované a hluboké přemýšlení. Tímto zajišťuje účastníkům cvičiště. Prostor, kde je bezpečné se vyjádřit a je běžné reflektovat. Konkrétně by kouč měl pomoc členům reflektovat na to jak naslouchají, jak dávají zpětnou vazbu, jak plánují, pracují a celkově zda postupují správně. Kouč může být jedna osoba, nebo se role může střídat.

 

Kouč je takový facilitátor, jak říkáme v dialogu. V dialogu preferujeme, když je celá skupina odpovědná za průběh dialogu. Facilitátorem je tak každý, kdo má potřebné znalosti. V AL bych volit stejný přístup, i přes to, že autor lehce naznačuje, že výhodnější je mít jednoho, který se na to specializuje.

 

Jak by to tedy mělo vypadat?

Nejprve se zformuje správná skupina, následuje prezentace problému, který se dále transformuje pro pochopení všech, skupina následně definuje cíle, dle kterých se vymýšlí strategie, na kterou navazuje akce, a to vše se zakončuje rekapitulací učení. Není to ovšem lineární proces. Vše správně funguje, pokud probíhají v AL všechny složky vybalancovaně.

 

Závěr:

Dílo mě obohatilo o efektivní způsob řešení problémů. Nyní mám v rukávu dva mocné nástroje pro řešení komplexních problémů a tím je AL a dialog. AL bych používal na méně komplexní problémy než u dialogu, nebo když bych byl v časové tísni. Už mi zbývá „jen“ jediné a to testovat, testovat a testovat tyto nástroje v praxi. Osobně si myslím, že AL mi neposlouží v tom posunout konverzaci z druhého pole do třetí pole reflektivního dialogu. Beru to jako jiný, ale užitečný nástroj. AL nemá za sebou tak silnou filozofii jako dialog, za to se mi zdá použitelnější v dnešních uspěchaných podmínkách při menším počtu lidí. Rozhodně věřím, že je vhodné integrovat AL do našich týmových společností a na tom také začnu pracovat. 

 



Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (1):



Jana Švecová - 11.08.2021 - 11:46


Teď jsem si uvědomila, že se to pojí i s technikou z Fieldbooku - rovnováha mezi Inquiry a Advocacy. S koučem s Tebou souhlasím. Když vezmu v úvahu, že to má být kvalifikovaný kouč a certifikace stojí $3500 - Kolik lidí si může do týmu, do malé společnosti sehnat AL kouče? Nakonec by to pak mohla být překážka k uplatnění AL principů v praxi. A když to vezmu ze svého pohledu, pouhá kapitola v knize, nebo celá kniha mi pomohla jen částečně a neobratně k tomu, abych se postavila do pozice AL kouče. A teď propojení AL a D. Myslím, že ten návyk statementům předchází otázky by nám mohl pomoci k přesunu z 2. do 3. pole. Vlastně mi jde o návyky AL, než o AL jako takové :-). Ale takhle by se dalo vyzobat i 7 návyků - pochop buď pochopen, myšlenka na konec...

Nejnovější eseje:

Kategorie: Vedení

Body: 0

03.12.2021

Kategorie: Vedení

Body: 0

03.12.2021

Kategorie: Společnost

Body: 0

03.12.2021

Kategorie: Duchovní růst

Body: 0

03.12.2021

Kategorie: Učení

Body: 0

02.12.2021

Kategorie: Koučování

Body: 0

02.12.2021

Sleduj nás na sociálních sítích: