Action learning


3 body

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 23.08.2021

Action learning   Michael J. Marquardt

Action learning se skládá z 6 složek – problém, skupina, kouč, otázky, akce, učení.

Problém musí být naléhavý a nesnadno vyřešitelný. Musí zajímat všechny účastníky, aby byli s to se podílet na jeho vyřešení.

Skupina by měla být co nejvíce rozmanitá, aby se objevovaly různé úhly pohledů na věc. Díky této rozmanitosti vznikají vazby, které by v jiných případech nevznikaly. Tím pádem spolu dokáží jednotlivá oddělení lépe pracovat.  

Kouč se soustředí na učení se skupiny, nesnaží se vyřešit problém. Může zasáhnout kdykoliv. Snaží se otázkami přimět členy, aby se pozastavili a uvědomili se, co se učí.

Otázky by na sebe měly navazovat, aby si lidé vzájemně naslouchali, upozadili svá ega a aby se skrze návaznost otázek dostalo k jádru problému. Otázky by měly být ve stejném poměru s odpověďmi.

Vždy by mělo docházet k závazkům k další akci, aby účastníci věděli, že má tato skupina smysl a zůstali tak motivováni.  

Učení je velmi důležitou složkou. Mělo by docházet k reflexím během procesu i po jeho skončení. Metoda action learning pomáhá k vybudování učící se organizace, která je schopná učit se rychle a efektivně ze svých nedostatků. Další velkou výhodou je převádění tacitních znalostí jedince na celou skupinu. Tím se vědomostní potenciál v organizaci značně zvýší.

Zdroj obrázku: https://extensionaus.com.au/extension-practice/action-learning/


Praxe

S Johankou jsme šli na crossfertilizaci do týmu Aconditor, kde jsme byli součástí training session, ve které se zkoušela tato metoda. Vašek prezentoval problém, který vidí v naší organizaci. Nejprve jsme se snažili problém definovat a pochopit ho. Bylo zajímavé sledovat, jak na sebe postupně začaly otázky navazovat a my se dostávali hlouběji a hlouběji. Mám pocit, že se nám nepodařilo udržet jednu větev, po které jsme lezli dolů, ale měli jsme tři. Nevím, jestli je to nutně špatně, ale vždy když jsme se dostávali hlouběji, tak nás to vrátilo nazpět. Při kladení otázek jsem u sebe začal pozorovat nutkaní říct odpověď nebo protlačit svou otázku. Bylo zajímavé uvědomit si, jak vás tato metoda přirozeně vede k tomu, abyste opustil stanovisko JÁ a spíše se skupina stala jedno. Později mi připadalo, že už mi tolik nezáleží na tom, abych zazářil svou otázkou, ale abychom se dostali ke zdroji daného problému. Pozastavení od kouče bylo přínosné, jelikož byl dán prostor na to si uvědomit výše zmíněné poznatky. Řekl bych, že jsme se téměř celou dobu nacházeli v divergentní fázi a až ke konci už jsme se dostávali k té konvergentní, kdy jsme zužovali naše myšlenky. Bohužel nám vypršel čas. Bylo však nutné reflektovat celý proces. Tato metoda mi připadá naprosto perfektní. Při kladení otázek jsem měl pocit, že je naše myšlení propojené a čerpáme z kolektivního vědění. Člověk si uvědomí sám sebe, ale zároveň se od sebe odpoutá. Metodu bych rád zařadil do našich training sessions. Zkoušel bych s ní vyřešit problémy, ke kterým se neustále vracíme a nedokážeme je popsat.




Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (0):



Nejnovější eseje:

Kategorie: Společnost

Body: 3

24.01.2022

Kategorie: Vedení

Body: 2

24.01.2022

Kategorie: Management

Body: 3

24.01.2022

Kategorie: Vedení

Body: 0

24.01.2022

Kategorie: Společnost

Body: 3

24.01.2022

Kategorie: Učení

Body: 1

24.01.2022

Sleduj nás na sociálních sítích: