Action Learning

Action learning

Proč jsem si tuto knihu vybral?

Důvodem ke koupi této knihy byl podnět od mistra Jana Pazderky, který AL přinesl jako téma na training session (TS) Aconditoru. Po probrání tohoto tématu jsme se rozhodli, že tuto knihu všichni přečteme. Od knihy jsem očekával (a stále očekávám), že zvedne úroveň našich TS. Když jsem si knihu před čtením procházel, líbilo se mi, že kombinovala spoustu věcí, které jsem již sice znal, ale chtěl jsem aby se mi propojily viz Dialog, Učící se organizaci nebo tipy k tomu, jak správně klást otázky.

Zápisky z knihy (některé) vztažené k praxi

Action Learning (AL) je nástroj využívaný v organizacích a skupinách k rychlému řešení kritických a složitých problémů. - Začali zde od PROČ, což se mi opravdu líbí 

Jasná definice - Lidé řeší reálné problémy a přitom se učí. Rozvíjí lidi (v úspěšné lídry) a společnosti. 

AL musí mít 6 složek

1. Problém

• projekt, příležitost, úkol 
• tým za něj musí odpovídat
• musí nabízet příležitosti k učení a získávání znalostí

1. Skupina

• Ideální počet 4-8 lidí
• měli by být různorodí, aby přicházeli s neotřelými názory - v týmu máme většinu lidí, se kterými jsme si podobní
• může tam být kdokoliv - klidně i zákazníci, dodavatelé…
• Jeden až více lidí musí: mít odpovědnost, rozumět problému, mít skvělou znalost kontextu 
• Všichni se musí účastnit všech schůzek, jinak budou opozdilci zdržovat - nedodružujeme to v týmu
• Všichni se musejí respektovat a snažit se druhé poznat a pochopit - občas se mi zdá že toto je problém u nás v týmu

1. Otázky

• dobré otázky obsahují zárodky řešení
• musíme je klást otevřeně
• Musí se začínat divergencí a následně se zužuje do konvergence 
• Oznamovací věty by měly být ideálně jen jako odpověď na otázku 
• “Dá se to dělat nějak jinak?”, “Co myslíte že se stane, až to uděláme?” Uvažovali jsme již o…?”
• V našem týmu máme problém otázky pokládat a reagovat na ně, když už je někdo položí

1. Akce

• to co řeší musí být schopni zvládnout, pokud se baví jen teoreticky, ztrácí se energie
• akce podporuje učení
• i mimo setkání - je to “practice” z ATP modelu
• Dva druhy řešení - racionalistický a integrující 

Racionalistický - Jen jedna odpověď je správně, cílem je řešit problémy a najít řešení

Integrující - více správných odpovědí, cílem je učení se, porozumění a odhalení vzájemných vazeb → V našem týmu tyto dvě varianty řešení neodlišujeme, musíme si říct, k čemu se u problému budeme chtít dostat

1. Učení

• je stejně důležité jako vyřešení samotného problému
• čím jsou znalejší členové týmu, tím lépe řeší problémy, proto se klade důraz na znalosti
• Každou další schůzi AL se posouvají členové ve vedení a schopnosti učit se 
• Do učení se mohou zapojit i zákazníci, dodavatelé, zaměstnanci
• Kognitivní učení - zpracovávání informací a zkušeností a přetváření je ve znalosti, dovednosti a hodnoty
• Behaviorální učení - vytvoření ideálního prostředí pro učení se 

1. Kouč

• je důležitý aby pomohl skupině neodbočovat od tématu a soustředit se na to důležité
• pomáhá sledovat výsledky posunů členů AL
• Sleduje vzdělávací složku AL pomocí dotazů
• Coach má kdykoli možnost zasáhnout - v tu chvíli musí skupina přestat pracovat a musí vyslechnout otázku - tento fakt v našem týmu často přejdeme (nenasloucháme)
• Coach by měl aktivně podporovat a motivovat skupinu

Na každou otázku by mělo přijít několik odpovědí, které ji rozvíjejí, je dobré když jsou odpovědi out of the box

Na každé další AL session by měl tým, který ji absolvoval být výkonnější, a rychlejší co se řešení problému týče - odráží to to, že se neučíme, protože máme stále podobné vlažné tempo (Uvidíme to až po druhé vyzkoušíme AL). Musíme si ale dávat nějaké měřitelné cíle, aby byl pokrok vidět. 

Je zde zmíněna myšlenka Učící se organizace - každý tým, který se zabývá AL je vlastně jakousi malou učící se organizací.

Začněte s proč - začali s proč (myšlenkou na konec) ze začátku knihy a téměř v každé kapitole či nové myšlence, což je mi velmi sympatické, jelikož ihned vím, co se v knize dozvím a co mi to dá. Snažím se tyto kroky napodobovat, nicméně je to složité. V praxi se to snažím využívat když potřebuji něco vysvětlit či nastínit, abych zaujmul lidi a ukázal jim, proč by mě měli vůbec poslouchat.

Problém, který se zadává v AL by neměl být až moc přesný. Účastníci AL by se měli dotazovat sami co nejvíce, aby situaci pochopili a našli inovativní řešení. Jestliže zadavatel ihned řekne spoustu informací, omezí tím možnost divergentní části jen na tu svou. -> Připomíná mi to birth givingy v TAP, musíme se sami dotazovat.

Prezentovaný problém není většinou jádro celkového problému, kam se musíme dostat. - Otázkami a vzájemným nasloucháním si toto ověříme. Moc se mi líbí tato myšlenka, jelikož když někdo vyřkne problém, vidím (včetně mě), že se toho každý chytne doslova a nepřemýšlíme, zda-li problém nemůže být někde jinde, proto naše řešení nemusí být objektivní a nemusí vůbec pomoct.

Problém by se měl vyjadřovat co nejpřesněji - často tam lidé dávají své domněnky a mylné předpoklady, které skupinu odvedou od jádra. 

Pokud má skupina více než 8 lidí může docházet k: 

• Nedostatečné nebo nadměrné zapojení členů
• Příliš složitá komunikace - 8² a 10²
• vyřešení (konsens) trvá zbytečně dlouho

Předchozímu bodu můžeme zabránit, když si tohoto faktu budeme vědomi a necháme méně průbojnějším jedincům dostatek prostoru na vyjádření myšlenky či je ke slovu sami vyzveme, když si budeme myslet že mohou tématu přispět.

Dobře spolupracující pracovní skupiny jsou efektivnější než ty, kde mezi sebou navzájem soutěží - nicméně je těžší toho dosáhnout. - S tímto bodem zatím nesouhlasím, ale bude to asi mou soutěživou povahou :)

Dialog

• existuje zde rovnováha mezi obhajováním a dotazováním.
• “Dialog vede k pozastavení toku názorů a kritiky a místo toho prosazuje tvůrčí zkoumání otázek a samotných problémů”
• poznání světa pomoci logiky a rozumu

Na úkol, který se má v AL vyřešit by měl být stanoven pevný časový rámec. Skupiny AL by měly usilovat o rychlé dokončení práce. - Vidím zde jasný rozpor s dialogem - Kronos a Kairos. 

Action learning musí jít přes 4 fáze

1. Pochopení a přeformulování problému
2. Formulování cíle a zasazení do kontextu 
3. Zpracování strategií
4. Provedení akce a následná reflexe

Co z této knihy mohu použít v praxi?

Kdykoli se budeme snažit o využití metody AL, vezmu si tuto esej a pročtu si ji, abych ji mohl využít. Po 1. pokusu o AL si myslím že to má smysl převážně, když se budeme chtít dostat v nějakém tématu do jádra problému s vymezeným časem a pochopením ostatních vhledů a myšlenek. Nicméně z této knihy jde použít naprosto vše a budu chtít, abychom se AL zabývali v týmu i nadále.

Kdykoli si nebudu jistý jednou ze šesti složek AL, podívám se na otázky, které v podstatě kapitolu shrnují a mohu se od nich odrazit.

Hodnocení knihy

Z knihy si odnáším přesně to, co jsem od ní očekával. Myslím si, že pokud setrváme na naší cestě pokusů o AL v týmu a budeme se snažit se zlepšovat, budeme na správné cestě k efektivním a kvalitním TS. Knihu hodnotím jako poučnou, skvěle strukturovanou a detailně vysvětlenou. D.O.P.O.R.U.Č.U.J.I. každému, kdo se chce v této tématice posunout.