Kniha Čtyřhodinový pracovní týden nabízí návod jak se stát tzv. Novým bohatým, neboli člověkem zaměřujícím se svobodu a osobní naplnění za pomoci DEAL metody.
Koncept Nového bohatého
Timothy Ferris rozděluje přístup k bohatství na dva druhy, a to tzv. Nové a Tradiční bohaté. Za tradičního bohatého se považuje někdo, kdo usiluje o dosažení velkého výdělku historicky tradičními cestami, se zaměřením na velký výdělek v budoucnosti. Oproti tomu pro Nového bohatého je podstatná především svoboda a flexibilita, kterou si zajistí zřízením určitého peněžního toku. Nyní se podíváme na tyto rozdílné přístupy podrobněji.
Tradiční bohatý
Pro tradičního bohatého je specifická výměna času za peníze. Zaměřuje se na hromadění majetku a budoucí zisky, především zkrze investice do akcií, důchodového systému a podobných dlouhodobých spoření. Toto dělá na úkor současné kvality života, odkládá životní zážitky a způsoby osobního naplnění. Tradiční bohatý se často ztrácí v repetitivní práci a zapomíná na své vášně a sny. Má pocit, že trpění nepříjemných částí života je nezbytná k dosažení finančního úspěchu. Typická je snaha o vnější projevení bohatství a důraz na očekávání společnosti.
Nový bohatý
Cílem Nového bohatého je svoboda a dosažení osobních snů. Toho se snaží dosáhnout zkrze vytváření průběžného peněžního toku, velké příjmy jsou pro něj na druhém místě. Chce mít svobodu od toho, co ho nebaví, snaží se tedy svou práci co nejvíce zefektivnit, aby s ní nemusel trávit tolik času. Je pro něj důležitá flexibilita, využívá také možnost práce na dálku, tím maximalizuje možnosti plnění svých snů.
DEAL
Nový bohatý může k dosažení svých cílů využít metodu DEAL. DEAL je akronym pro: Definici, eliminaci, automatizaci a liberaci.
D - Definice
Definice je zásadním prvním krokem pro dosažení životního stylu Nového bohatého. Zaměřuje se na stanovení toho, co skutečně chceme a co je pro nás v životě důležité. Cílem je nahradit nekonkrétní představy o budoucnosti konkrétními kroky, protože bez jasně definovaných cílů a snů je nemožné svých cílů dosáhnout.
Místo nejasných cílů jako “být úspěšný” je třeba mít konkrétní měřitelné cíle, například uběhnout maraton do 12 měsíců. K identifikování cílů je třeba hluboce se zamyslet nad tím, co jsou skutečně naše vášně a co nás naplňuje, nenechat se pouze vést očekáváními společnosti. K určení měřitelných cílů lze využít metody “dreamlining”. Jedná se o vytvoření časové osy pro naše sny a cíle s konkrétními kroky, které vedou k jejich dosažení. Cílem je přeměnit sny na konkrétní akční plán. Dále je důležité své sny prioritizovat. Vybrat si 4 nejdůležitější a nejvíce vzrušující cíle, takové, které by mohly zásadně změnit náš život, a soustředit se na ně. Po stanovení cílů je třeba podniknout první kroky k jejich dosažení. Je třeba jednat hned, protože zítra se nikdy nic nestane. Místo odkládání je třeba udělat aspoň jeden malý krok každý den. Důležité je také zbavit se mentality “práce pro práci”, kdy se soustředíme jen na odpracované hodiny a nezamýšlíme se nad výsledky a smyslem práce.
E - Eliminace
Eliminace je o odstranění zbytečných činností a informací. Cílem je uvolnit čas a energii pro důležité aktivity, které nás přibližují k našim cílům. Důležité je uvědomit si, že méně je často více a dokonalost se nedosahuje přidáváním, ale odebíráním.
Autor zpochybňuje tradiční time management, místo toho doporučuje zaměřit se na odstranění činností, které plýtvají časem. Cílem je dělat méně, ale efektivněji. Věci, které mohou plýtvat naším časem jsou třeba emaily, schůzky a telefonáty. Online zprávy obecně jsou velkým zdrojem plýtvání času, telefonáty je třeba zkrátit a schůzky je třeba vést efektivně a jen když je to nutné. Důležité je také ignorovat nepodstatné informace a zaměřit se jen na to podstatné k dosažení svých cílů. Nadbytek informací vede k nedostatku pozornosti na své cíle. Je třeba odkládat nebo delegovat všechny aktivity, které nemají velký význam, nebo které mohou dělat jiní lidé. Vedle seznamu úkolů si taky můžeme vytvořit seznam úkolů, které dělat nebudeme, tím se vyhneme činnostem, které nám berou čas od našich cílů.
Uplatňuje se zde Paretovo pravidlo, zaměřujeme se na 20% aktivit, které přinášejí 80% výsledků, zbytek buďto úplně eliminujeme nebo delegujeme. Důležitá je efektivita, ne počet odpracovaných hodin. Je třeba zaměřit se na kvalitu práce a odstranit vše, co nám nepřináší žádnou hodnotu.
A - Automatizace
Krok automatizace se zaměřuje na využití vnějších zdrojů a technologií k minimalizaci času a úsilí potřebného k fungování podniku nebo výkonu práce. Cílem je dosáhnout stavu, kdy je většina operací automatizována a nevyžaduje neustálou pozornost.
Zásadní součástí je outsourcing, tedy delegování úkolů externím pracovníkům nebo společnostem. Může se jednat o osobní i pracovní úkoly, od administrativy po vyřizování nákupů. U outsourcingu lze využívat rozdílu v cenách práce v různých zemích, často například z Indie. Vedle outsouringu se lze taky zaměřit na automatizaci opakujících se procesů. Měli bychom vytvářet systémy, které fungují samy a vyžadují minimální zásahy.
L - Liberace
Liberace neboli osvobození se zaměřuje na vymanění se z tradičního pracovního prostředí, což umožňuje větší flexibilitu a svobodu. Místo a čas by neměly omezovat práci, lidé by měli mít možnost pracovat odkudkoli a kdykoli, pokud plní své úkoly. Cílem je opustit kancelářské prostředí a pracovat na dálku, pokud je to možné. Důležitější než počet hodin strávených v práci jsou dosažené výsledky.
ATP:
Nejpodstatnější je pro mě uvědomění, jak důležitá efektivita při práci skutečně je. Je pro mě typické věnovat určitou pozornost a myšlenky téměř každému podnětu, což je velmi vyčerpávající a rozptylující. Proto je pro mě nutné omezovat konzumaci informací, které nepotřebuji. Jedná se především o sociální sítě. Také se pomalu učím nechávat práci, kterou mohu, na ostatních. Ne nade vším potřebuji mít stoprocentní kontrolu, zvlášť nad věcmi, které mi nepřináší moc užitku. Momentálně se to týká především likvidace družstva. V minulosti tým počítal s tím, že budu většinu záležitostí zařizovat já, jelikož jim nejvíce rozumím. Nyní už ale nejsem v pozici, kdy se každé záležitosti věnovat musím a mohu si dovolit většinu činností nechat na ostatních, čehož se snažím využívat.
