Knihu jsem poprvé poslouchala v angličtině, ale jelikož mi tam přišlo mnoho zajímavých informací, rozhodla jsem se ji poslechnout znovu, tentokrát ale v češtině. Kniha je skvělým pomocníkem, aby váš život byl jednodušší. Lehko se to říká, ale mnohem náročnější je všechny uvedené vychytávky uplatnit v životě.
Co jsem si mimo několik (níže vypsaných) podstatných webových stránek a aplikací odnesla?
Crazyegg - https://cs.wordpress.org/plugins/crazyegg-heatmap-tracking/
Google website optimaser - zdarma dostupný pro optimalizaci webových stránek https://milanpichlik.cz/jak-pouzivat-google-optimize/
99designs - návrháři a programátoři na volné noze online https://99designs.com/
Rememberthemilk – úkolníček (používám)
Truecrypt pro zasifrovani dat
Myslet na to, že je možné využívat fullfillment společnosti - https://sklagics.cz/co-to-je-fulfillment-a-proc-ho-vyuzivat
Investice do startupů: https://www.angellist.com/ , https://invest.angel.com/
Contactanycelebrity.com – pokud se chci s nějakou celebritou nebo osobností sejít, mohu využít této stránky, myslím si ale, že už to v dnešní době není aktuální
investování: fidelityinvestment - https://www.fidelity.com/?bar=p
https://www.shopify.com/free-trial?ref=marketing-food-online https://www.youtube.com/watch?v=cp7GOBRRF88
Letenky
https://www.orbitz.com/?
https://www.travelzoo.com/top20/
Na cesty nebrat notebook, ale přes software gotomypc pracovat z jakékoli počítačové kavárny https://get.gotomypc.com/#
Cestování je nesmírně důležité a v knize se mu věnuje spousta času. O cestování se Tim baví v rámci minidůchodů, na které si minimálně (tuším dvakrát ročně) vyhradí čas. Sebere se, vše za sebou nechá a odjede třeba na 3 měsíce. Kniha ukazuje, že je takto možné cestovat i s malými dětmi. Každá cesta ukáže nové příležitosti a přinese neskutečné množství nových kontaktů. Neměli bychom čekat na důchod, ale měli bychom si minidůchody dopřávat také. Nejtěžší na tom všem je se sebrat a skutečně to udělat, uskutečnit. Mnoho lidí si sami sobě nalhávají lži, proč nemohou, ale to je mnohdy jen jejich strach. Mnoho zemí není ani tak nebezpečných, jak se zdá být. To, co nám ukazují média nemusí být pravda. Podobně byla popásána i Kolumbie, kdy si plno lidí myslí, že je tam nebezpečno, ale jak je v knize napsáno místními: „U nás nebezpečno není, ale neříkejte to ostatním, aby se to všechno nezměnilo.“
https://www.virtourist.com/
https://theescapeartist.com/
https://www.lonelyplanet.com/
https://www.worldtravelinc.com/worldwatch
https://perpetual.travel/
https://www.onebag.com/ - cestuj nalehko, Tim si nikdy nebere věci, které si nemůže v dané zemi koupit.
https://www.conair.com/c/32e73g91/allinone-adapter-with-usb/358 must buy
Ubytovani zdarma:
http://www.globalfreeloaders.hospitalityclub.org/
coachsurfing
https://www.homeexchange.com/
Překlad:
https://nicetranslator.com/
https://m.freetranslations.org/
Naše životy většinou žijeme v nevědomí a strachu, že věci nemusí dopadnout dobře. Jsou to ale jen naše vnitřní obavy, které se nemusí nikdy naplnit. Žijeme od 8-17 každý den, a přitom si neuvědomujeme, že nám život utíká mezi prsty. Velké klišé. Kolikrát tuhle věty už člověk za svůj život slyšel. „Život ti utíká mezi prsty.” Ale co nám vlastně utíká? Kvůli čemu pracujeme? Co je naše vidina ideálního života?
Když se zeptáme většiny lidí, řeknou, že by nejraději nepracovali. A že pracují proto, aby si mohli v důchodu více užívat. To je ale pěkný nesmysl, užívat si života až budu starší a nebudu mít už tolik energie. Místo toho je lepší si užívat každý den tak, abych s ním byla spokojená, ne?
Tim Ferris změní vždy něco ve svém životě, když si několik dní po sobě řekne, že není spokojený se svým životem. Stejně tak jako je nesmysl si myslet, že našim cílem je nepracovat. Užívat si života tím, že nic neděláme. Když jsem si zkusila představit, že mi chodí pasivní příjem a nic mě netlačí a nemusím nic dělat, byl to vskutku zvláštní pocit. Co bych asi jako každý den dělala? Asi bych cestovala, ale jak dlouho by mě cestování bavilo? Jaký je vyšší smysl mého bytí? Stejné otázky si kladou lidé, kteří pracovat už nemusí a mají tendence upadat do depresí poté, co vidí kolem sebe lidi žít životem, kterým žili v minulosti, ale teď už nemusí. Nemusí se hnát a každém den chodit do práce, ale ten pocit, že nemusíme… Co daný den budeme dělat, když to záleží jen na našem rozhodnutí, může být pro mnohé zprvu nesnesitelný. Abych byla upřímná, i pro mě je, když si řeknu, že si jeden den odpočinu. Ale jak? Basket je pro mě také práce. Půjdu si zadýchat, zameditovat, ale co pak? Něco si přečtu… A to je jen jeden den. Žít s tímto pocitem roky chce pořádné vnitřní vyrovnání. Jinak nás může později semlít, pokud nenajdeme skutečně to, co nám dává smysl a čemu se chceme věnovat. Co nás naplňuje a co neděláme pouze pro peníze.
Pokud neděláte chyby, nezabýváte se dostatečně složitými problémy. <3
Chyby-) nový život. Posouvají nás.
Nauč se být dokonalý v několika věcech a v ostatních ti stačí byt dobrý. Neplýtvej energií na dokonalost ve všem! Stačí ti být výborný, nemusíš byt dokonalý! Dokonalost nás mnohdy zdržuje a já si to uvědomuji i na našich projektech. Když jsme nyní řešili s Luštěninovem grafiku, najednou jsme všechno chtěli mít dokonalé, ale to ani není možné! To nás na několik týdnu zaseklo, kdy jsme mohli řešit jiné věci. Nakonec jsme se rozhodli, že vše budeme postupem času vylepšovat. Budeme získávat zkušenosti a sbírat názory od ostatních a časem vše vyplyne samovolně.
„Co jde změřit, to jde řídit.“ – Drucker
Tohle bych vyvěsila někde v našem workspace, protože je to obrovská pravda. Jak nás mají team leadeři vést, když si výsledky neměříme a nestanovujeme si cíle? Velkou inspirací pro mě byla návštěva MTA v Bilbau, jak si každý týden stanovují v týmu cíle a každý týden je vyhodnocují. Už jsme se o tomto bavili na Team Leaders Forum a budeme tuto myšlenku posouvat dál.
Začátek podnikání-) 1x týdne se zaměřuj na čísla-) mysli na Paterovo pravidlo! Zaměřujeme, úsilí správným směrem? Je to opravdu to nejlepší, co můžete nabídnout? Myslíš, že ti pomůže snížit cenu tvého produktu? Mysli na to, že někdy nízká cena zákazníky odrazuje. Musíš si stanovit, na koho cílíš?
Podobnou situaci jsme řešili i my s Luštěninovem, když jsme měli více objednávek, než jsme zvládali produkovat. Naskytla se tak otázka, kterou nám poté potvrdil i Tomáš Havryluk, není na místě zvýšit cenu? Tím se sníží počet objednávek a vyfiltruje se nám cílová skupina a my tak můžeme mít více času na tvorbu systému, aby vše fungovalo, jak má a my se v objednávkách neutopili.
V knize se také píše o exkluzivitě produktu k jednomu obchodu, aby se navzájem pak obchody nevybily a tím tak neklesala cena našeho produktu, protože by obchody mezi sebou o zákazníky soupeřili. Zjistili jsme ale, že náš produkt není ten, který by něco takového měl řešit. Na tuto otázku jsme se ptali i na zákaznické schůzce Jana z Janovy Pece a ten říkal, že své produkty naopak dává všude, kde o ně mají zájem. Myslím si ale, že by se člověk neměl dostat z extrému do extrému a měl by naopak přemýšlet, do jakého obchodu se mu své produkty vyplatí dát a zda do obchodu chodí jeho cílová skupina. Například. Necheme jít cestou velkoobchodů, ale když svůj produkt dáme do Košíku nebo Rohlíku, mohu tím svou cílovku odradit a nebo jsou tyto online ochody vnímány jinak?
Velkou inspirací pro mě byli virtuální asistenti z Indie, kteří pracují, když my spíme a když my máme den a můžeme pracovat, oni odpočívají. Je pravda, že virtuální asistent může ušetřit mnoho času a čas jsou peníze, ale nesouhlasím s extrémem, o které Tim v knize píše. Myslím si, že se dá online asistentů využívat, ale ne pro každou situaci. Například si dokážu představit využít této služby pro administrativní věci k mému projektu nebo grafiku mého produktu, ale na nakupování jídla domů k rodině, si myslím, že je využívání přehnané.
Využití lidí z východu je nyní v mnoha společnostech časté, uvědomují si efektivitu, která se tím nabízí. Nyní už se ale nejedná pouze o zaměstnance východu, ale i ze západu, jako je Jižní Amerika.
Líbila se mi i myšlenka informačního detoxu, kdy Tim říká, že již nesleduje TV a ani nečte zprávy, protože vše důležité se k němu stejně dostane od ostatních lidí. Většina informací není tak důležitých, jen nás zbytečně zahlcují. S tímto naprosto souhlasím a od té doby také nečtu idnes nebo online zprávy a ani nekoukám na TV. Vše podstatné se ke mně dostane od mých příbuzných nebo přátel (např. informace týkající se covidu) a pokud mě něco zajímá více do hloubky, sama si to pak dohledám.
Kniha ukazuje, jak žít život z trošku jiné perspektivy. Dá se z ní v mnohém inspirovat. Nemyslím si, že je aplikovatelné vše, nějaké věci zní až moc pohádkově, nicméně si myslím, že knížka určitě stojí za přečtení.
